Diskusní skupina

Vložit nový příspěvek
(příspěvky se objeví až po schválení vedoucím projektu)

Příspěvky 1-5 z 5
<<  <  >  >>

Hovorka Jiří

11. 9. 2007 10:08:39

Ke kapitolám 5 a 6 se mohu vyjádrit pouze k realizovaným etapám PPO HMP (protipovodnová opatrení hl. m. Prahy). Tyto plne zabezpecují ochranu dotcených území. K pripomínkám ruzných "zelených" a "ochranárských" organizací se vyjadrovat nebudu, byt jejich pozadavky neúmerne zpomalují a zdrazují (a zpomalovaly a zdrazovaly) výstavbu etap PPO HMP. Z hlediska ochrany dotcených, ochránených území nemám k materiálu pripomínky.

Vladimíra Rottrová, ÚMČ Praha 13	23. 7. 2007 17:51:52
Možná by stálo za úvahu doplnění v textové části - 1. "Změny v krajině" - takto: Výrazným ovlivněním odtokových poměrů by bylo provedení meandrů již u malých potůčků. Je pravdou, že tyto úpravy nelze provést najednou vzhledem k finanční náročnosti. 2. "Koncentrace odtoku" Zvážit větší informovanost o příčinách, vzniku a následcích povodní, zejména mezi občany v lokalitách, kde povodně hrozí.

doc. Ing. Karel Mareš, CSc.

21. 12. 2006 17:18:33

1. Půjde o publikaci o povodních či protipovodňové ochraně. Povodeň je přírodní jev, který přírodě žádné škody neudělá a proto se proti ní nemusí příroda chránit. Protipovodňová ochrana je v úzkém slova smyslu ochrana před škodlivými účinky povodně z pohledu zájmů člověka - a ty jsou velice často ve střetu s přírodními jevy. 2. Je třeba ujasnit, pro koho bude publikace určená ? 1. profesionály v problematice povodní a ochraně před povodněmi, nebo 2. laiky, kteří mají předávat přečtené informace dál - ?subjekty realizující program státní ekologické výchovy a osvěty, učitele, lektory, poradenské instituce?. Mimochodem nerozumím spojení ?státní ekologická výchova? a problematika povodní a ochrana před nimi. Obsah i forma publikace musí být pro obě skupiny (1. a 2.) zcela odlišná. 3. V podkladových materiálech nesmějí chybět oficiální zprávy o povodních , zejména 1997 a 2002, schválené vládou ČR (Cena zprávy za rok 2002 byla 40 mil. Kč ? tam je spousta poznatků). 4. Ke kapitole II. ? doporučení experta Ing. Kašpárka (VÚV TGM). Podobné publikace jako hydrolog již zpracovával. 5. Ke kapitole III. Nejde pravděpodobně jen o urbanizované území, ale i volnou (zejména zemědělskou) krajinu. Jsem řadu let ve spojení s profesionály z řady evropských zemí (při práci na společných podobných projektech (N, A, I, NL, UK, D, E, Port., Svýc.), ale takovou formulaci jako v kapitole III. ? ?kombinovaný přístup k ochraně před povodněmi běžně praktikovaných v zemích západní Evropy? by si většina z nich nedovolila. Odkazuji na ekonomické hodnocení cílů protipovodňové ochrany Projektu Rýna zpracovaného na popud Mezinárodní komise pro ochranu Rýna. Osobně nevím o případu v ČR, kde by byla ?environmentální opatření? projektována, realizována a kvantifikován jejich vliv na zvýšení ochrany před povodněmi. 6. Ke kap. IV. ? doporučuji využít zkušenosti nejlépe - Ing. P. Uhra (do roku 2006 ředitele závodu Dolní Vltava, Povodí Vltavy), či projektanta řady těchto opatření (Ing. J. Suchý ? HDP Praha)., případně pracovníků HDI CZ (Hydroinform). 7. Pro kap. V: by bylo možné využít textů, které pro naše podobné, obsažnější publikace (v češtině i angličtině) psali odborníci z Německa, Švýcarska, Itálie, Španělska, Rakouska . Jistě by dali souhlas s výtahy. Máme pravděpodobně ve Wordu. Např. Praha hodně čerpala ze zkušeností Kolína nad Rýnem ? kolega Ing. Vogt

Doc.Ing.Karel Vrána,CSc.

21. 12. 2006 12:01:02

Obsah 2.kapitoly není zcela jasně formulován. Jedná se pravděpodobně o rozdělení povodní dle vzniku (regionální, lokální - bleskové, z tání sněhu). Domnívám se, že věnovat publikaci přednostně problematice Prahy není úplně správné. Důvodů je hned několik - povodeň, která zasáhne Prahu (viz rok 2002) nemohou ovlivnit pozitivně ani negativně environmentální opatření, ochrana Prahy vyžaduje zcela jiný přístup než nějaké jiné menší město (ochrana památek apod.), ochrana Prahy závisí i na manipulaci s vodními díly na Vltavské kaskádě (což jiné urbanizované oblastí mít nemusí), škody v Praze jsou sice nesrovnatelně vyšší než v jiném městě, ale je to způsobeno zejména drahou infrastrukturou (významné škody byly na metru). Proto bych doporučoval pojímat problematiku i její řešení obecně a Prahu uvádět pouze jako jeden z příkladů. Myslím, že i zástupci jiných měst, která byla postižena podobně by se mohli cítit dotčeni, že je kniha věnována pouze Praze. Jinak s obsahem i rozsahem osnovy souhlasím, za kapitolu VI. bych se přimlouval, osvěty v problematice povodní není nikdy dost.

J. Moravec

12. 12. 2006 17:41:14

Takovato publikace by mohla byt uzitecna vzhledem k svemu zamereni na dane cilove skupiny a vzhledem k zpusobu prezentace informace. Zda se, ze do teto doby jsme meli k dispozici spise bud jen vysoce odborne (a verejnosti malo srozumitelne) prispevky a publikace, anebo zpravy medialniho charakteru. Samozrejme, zalezi na vyslednem zpracovani zminene publikace. Zkusenosti a system protipovodnove ochrany Prahy nemusi byt ovsem zcela relevantni pro jina mesta. Samotna informace jiste nestaci k podstatnym zmenam/optimalizaci jakehokoliv systemu, ale je nutnym predpokladem.