Kolik si domácnost připlatí za zlepšení životního prostředí? Základní otázka, kterou je nutné si položit při úpravě legislativy související s vodou. Na základě promítnutí nákladů do ceny vodného a stočného byla řešena sociální únosnost navrhovaných změn.
Cílem studie bylo komplexně zhodnotit sociální dopady jednotlivých návrhů změn zákonů z oblasti vodovodů a kanalizací, které vycházejí především z požadavků Rámcové směrnice o vodách (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES). Jednalo se zejména o navrhované změny hodnot přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, změny v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací, navýšení poplatku za odebrané množství podzemní vody a změny v podmínkách využívání kalů na zemědělské půdě. Plánované změny v příslušných zákonech by ovlivnily cenu vody a tím i konečné spotřebitele – domácnosti. Studie se proto zaměřila na analýzu dopadů legislativních změn na domácnosti v nejnižším příjmovém decilu s ohledem na regionální rozdílnosti v příjmech domácností a cen vodného a stočného, jejichž zahrnutí doposud nebylo bráno na zřetel. Do analýzy byla rovněž zahrnuta velikost obce, povodí, do kterého obec spadá v případě odběru povrchových vod, aktuální stav čistíren odpadních vod (ČOV) a další proměnné, které se liší podle regionu. Celkově byly modelovány dopady pro více než 50 obcí ve všech krajích ČR. Pro každou obec byl vytvořen detailní model vycházející se stávajícího stavu a výše vodného a stočného. Následně byly do modelu promítnuty jednotlivé dílčí změny legislativy, což vedlo ke kalkulaci dodatečných nákladů a navýšení ceny vodného a stočného pro domácnosti.
Závěry a využití výstupů:
Provedením analýzy bylo zjištěno, že přijetí plánované legislativy by mělo dopad na narůst podílu výdajů za vodné a stočné na příjmech domácností v nejnižším decilu (s příjmy do 6 000 Kč na osobu) z průměrných 4,09 % v roce 2015 na 4,56 % v roce 2023. Pro domácnosti s příjmy mezi 6 000–8 000 Kč na osobu by se tento poměr zvýšil z původních 2,81 % na 3,42 %. Zvažované změny by vedly k zatížení rozpočtů domácností v průměru o 0,4–0,5 % celkových příjmů. Z analýzy dále vyplynulo, že největší vliv na zvýšení ceny vodného a stočného by mělo nastavení emisních limitů na vypouštění odpadních vod, kdy by řada aktuálně využívaných čistíren odpadních vod musela projít rozsáhlou rekonstrukcí, aby dosáhla technologické úrovně požadované zákonem.
Výstupy:
MACHÁČ, Jan, ZAŇKOVÁ, Lenka (2017). How much extra will households pay for environmental improvement? Impacts of water and sewerage legislation in preparation on incomes of the poorest households in the South Bohemian Region In MATĚJOVÁ, Lenka (ed.). Proceedings of the 21st International Conference Current Trends in Public Sector Research 2017. Brno: Masaryk University, 2017. pp. 305-312. ISSN 2336-1239. ISBN 978-80-210-8448-3. (stáhnout pdf v AJ)
Řešitelský tým: Jan Macháč, Lenka Zaňková (Zemková)
