„V ODBORNOSTI JE NAŠE SÍLA“

Pracujeme projektově a inovativně. Spojujeme nejlepší odborníky z vysokých škol, výzkumných organizací, veřejné i soukromé sféry.

Hlavní stránka | Aktuality

AKTUALITY IREAS

8. 11. 2022

Dokončení Ex ante hodnocení návrhu programu aplikovaného výzkumu pro MZe

Ještě před létem dokončil tým IREAS Ex ante hodnocení návrhu programu aplikovaného výzkumu MZe na období 2023 – 2032, který navazoval na program ZEMĚ a Koncepci výzkumu MZe na roky 2023-2032 pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Cílem evaluace bylo podpořit efektivní nastavení programu na základě provedených analýz. Na základě desk research a polostrukturovaných rozhovorů byla provedeno hodnocení zaměření programu, jeho cílů, intervenční logiky, očekávaných přínosů, výsledků a dopadů, výdajů, monitoringu, vymezení příjemců podpory, způsobu výběru a hodnocení projektů a vymezení rizik. Ex ante hodnocení pro jednotlivé oblasti bylo vyhotoveno prostřednictvím zodpovězení celkem dílčích 25 evaluačních otázek. Na základě jejich hodnocení tým IREAS vypracoval v závěru evaluační zprávy konkrétní doporučení směřujících k odstranění identifikovaných nejasností či nedostatků programu. Zakázka byla realizována pod vedením Martina Špačka a zapojili se do ní prof. Martin Pělucha, Marie Kudrnová a Adriena Turková.

31. 8. 2022

IREAS POMÁHAL PŘIPRAVOVAT PODMÍNKY PRO IMPLEMENTACI OP RYBÁŘSTVÍ 2021-2027

IREAS realizoval v prvním pololetí tohoto roku dvě významné zakázky pro Ministerstvo zemědělství ČR, konkrétně pro Řídící orgán Operačního programu rybářství. Obě zakázky se týkaly v současné době zcela zásadních otázek nastavení způsobilých výdajů, jejich evaluaci v kontextu situace na trhu a nastavování finančních limitů. Zatímco první projekt byl specificky zaměřen na problematiku recirkulačních zařízení a dále také na možnosti budoucí podpory akvaponií (včetně nastavení technologických parametrů pro podpory), tak druhý projekt se zaměřil na všechna ostatní plánovaná opatření ve výše uvedeném operačních programu a revizi či doplnění finančních limitů.

Konkrétní specifika obou projektů:
   Recirkulační zařízení a Akvaponie v OP Rybářství 2021-2027
Předmětem veřejné zakázky bylo nastavení definic týkajících se recirkulačních zařízení a líhní („intenzivní akvakulturní systémy“), nastavení číselníku způsobilých výdajů opatření 2.1.3 Investice do intenzivních akvakulturních systémů OP Rybářství 2021–2027 (zahrnující Akvaponie) včetně finančních limitů; dále pak stanovení minimálních technických parametrů chovného zařízení tak, aby podané nabídky v rámci veřejných zakázek byly porovnatelné; a nakonec nastavení hodnotících kritérií opatření 2.1.3 Investice do intenzivních akvakulturních systémů včetně Akvaponických zařízení.

•    Finanční limity OP Rybářství 2021–2027
Předmětem plnění zakázky byla revize již existujících finančních limitů/podlimitů, doplnění finančních limitů/podlimitů a rozšíření číselníku o nové položky tam, kde je to vhodné. Všechna dílčí plnění se týkají číselníků způsobilých výdajů a finančních limitů způsobilých výdajů pro aktivity 2.1.1 Inovace, 2.1.2 Investice do akvakultury a 2.2.2 Zpracování produktů OP Rybářství 2021–2027.

Odpovědný manažer a kontaktní osoba: prof. Ing. Martin Pělucha, Ph.D.

10. 8. 2022

EXPEDICE ZA POLÁRNÍ KRUH

Ve dnech 8. a 9. června 2022 proběhlo první face-to-face setkání partnerů mezinárodního projektu financovaného z Norských fondů s názvem: „Lost Millennials – Transnational research network for the evaluation of initiatives targeting 25+ NEETs“. Tým IREAS se s ostatními spolupracovníky vydal až za polární kruh, do norského Bodø.

Projekt „Lost Millennials“, financovaný z Fondu EHP a Norských fondů pro zaměstnanost mládeže, je realizován s cílem podpory pracovního začlenění skupiny 25+ NEETs (tj. osoby starší 25 let, které se nepřipravují na výkon budoucího povolání a jsou nezaměstnané).

Během dvoudenního setkání měl každý z partnerů konsorcia možnost se účastnit týmových workshopů a školení. Právě zástupci IREAS zde vedli jednodenní školení zaměřené na evaluace, během kterého mohli sdílet své dlouholeté expertní zkušenosti. Mimo jiné proběhla živá diskuse nad výstupy z dokončených aktivit a plánováním dalšího postupu v rámci projektu.

Nyní je IREAS leadrem dílčí části projektu, tzv. „Work Package 5“, jehož cílem je zmapování realizovaných iniciativ či programů zaměřených na problematiku 25+ NEETs napříč partnerskými zeměmi a jejich evaluace. Klíčová zjištění budou poté předmětem diskuse během zářijového partnerského setkání ve Španělsku.

Více informací o projektu naleznete na oficiálním webu projektu, facebookových stránkách či LinkedIn.

1. 6. 2022

IREAS VYHODNOTIL PROGRAM INTERREG ČESKO – POLSKO PRO OBDOBÍ 2021 – 2027

Experti IREAS vyhodnotili v dubnu 2022 připravovaný Program Interreg Česko-Polsko 2021-2027 a to z hlediska jeho nastavení a reflexe klimatických opatření. Evaluace je prováděna pro Evropskou komisi (DG Clima) v rámcovém evaluačním kontraktu, který koordinují evaluační společnosti COWI A/S (Dánsko) a M&E Factory GmbH (Rakousko). IREAS centrum, s. r. o. naplňuje dílčí aktivity tohoto projektu za Českou republiku formou subdodávky.

Operační program (Interreg VI-A) Česko-Polsko identifikuje klíčové rozvojové výzvy a potřeby politiky přeshraniční spolupráce, přičemž na začátku dokumentu je věnována pozornost důsledkům pandemie COVID-19 pro klíčové sektory hospodářství přeshraničních regionů. Dále jsou specifikovány nové otázky týkající se evropské strategie Zelené dohody pro Evropu a příslušné potřeby pro další rozvoj. Program předpokládá, že se mohou opakovat scénáře v omezování socioekonomického života ve společnosti v důsledku dalších pandemických vln variant nemoci COVID-19. Jedním z dotčených odvětví je cestovní ruch, který byl ovlivněn dočasným uzavřením hranic v letech 2020 a 2021 a protiepidemickými opatřeními v obou zemích. To má za následek nárůst nezaměstnanosti a strukturální problémy v české a polské ekonomice. Proto bude nezbytné diverzifikovat ekonomiku příhraničních oblastí (tj. podpora malých a středních podniků), dále rozvíjet sektor služeb, zejména v těžce zasaženém cestovním ruchu. Východiska programu dále zdůrazňují potenciál ekonomické transformace v rámci výše uvedené evropské strategie. Přínosem hodnocených příhraničních regionů k ambiciózním cílům bude především podpora biodiverzity, boj proti znečištění životního prostředí a přechod na oběhové hospodářství. Změna klimatu představuje nové výzvy pro opatření v oblasti přeshraničního krizového řízení. Překonávání historických stereotypů mezi českou a polskou komunitou stále zůstává dlouhodobou prioritou programu.
Evaluace poskytla řadu dílčích doporučení týkajících se upřesnění nebo i doplnění intervenčních oblastí, neboť jednotlivé specifické cíle popisují opatření s různou mírou podrobnosti. I přes jednoznačná specifika programu v jeho zaměření bylo doporučeno posílení některých klimatických výdajů, např. podporovat klimaticky neutrální modely cestovního ruchu v souvislosti s možnostmi řešení klimatických opatření (např. ekologické inovace, technologie šetrné k životnímu prostředí v cestovním ruchu, nebo aktivity se zaměřením na formy digitalizace dopravy s vazbou na snižování emisí skleníkových plynů).

18. 1. 2022

IREAS VYHODNOTIL CHORVATSKÝ PROGRAM PRO KONKURENCESCHOPNOST A SOUDRŽNOST 2021-2027

Experti IREAS vyhodnotili na přelomu listopadu a prosince 2021 připravovaný Program pro konkurenceschopnost a soudržnost 2021-2027 a to z hlediska jeho nastavení a reflexe klimatických opatření. Hlavním důvodem této evaluace českými experty bylo vytížení národních evaluátorů v Chorvatsku v hodnocení dalších programů pro nové období. Experti IREAS souhlasili s mimořádnou výpomocí v této evaluaci, která je prováděna pro Evropskou komisi (DG Clima) v rámcovém evaluačním kontraktu, který koordinují evaluační společnosti COWI A/S (Dánsko) a Metis GmbH (Rakousko)IREAS centrum, s. r. o. naplňuje dílčí aktivity tohoto projektu za Českou republiku formou subdodávky, nicméně může svými evaluačními kapacitami vypomoci i dalším členským státům EU.

Hlavním cílem programu je posílit ekonomiku prostřednictvím digitálního a ekologického přechodu, digitalizovat veřejnou správu, zlepšit konektivitu a mobilitu v celé Chorvatské republice a posílit kvalitu života obyvatel. Socioekonomický rozvoj a ochrana životního prostředí v Chorvatsku jsou významně řešeny z fondů EU. Pandemie COVID-19 a dvě ničivá zemětřesení výrazně změnily tempo hospodářské obnovy po velké hospodářské krizi a vedly k recesi v roce 2020. Pandemie jasně ukázala nedostatečnou diverzifikaci hospodářství a převahu odvětví s nízkou produkcí, což činí ekonomiku obzvláště zranitelnou vůči vnějším šokům. Strukturu hospodářství charakterizuje významný podíl služeb a závislost na cestovním ruchu, které silně trpí dopady pandemie COVID-19. Vzhledem k relativně slabým veřejným financím a nutností řešení veřejného dluhu, existuje velký potenciál pro využití fondů EU.

Program je velmi komplexní a skládá se z celkem 19 specifických cílů, z nichž 9 má jasně definované výdaje na oblast klimatu. Program jako celek je ve svých specifických cílech nastaven správně a je také vyvážený z hlediska stanovených finančních alokací. Hodnocení však přineslo řadu dílčích doporučení týkajících se doplnění intervenčních oblastí, neboť jednotlivé specifické cíle popisují řadu opatření s různou mírou podrobnosti, ale některá z nich nejsou dostatečně podchycena klimaticky relevantními intervenčními oblastmi.

Základní anotace evaluačního projektu:
Název projektu: Mainstreaming of climate change mitigation and adaptation in European Regional Development Fund and Cohesion Fund Programmes 2021-2027 Lot 1 (Contract number: CLIMA.A.3/C.3.C.1/SER/2019/0014)
Zadavatel: Evropská komise
Realizátor: COWI A/S (Dánsko); Metis GmbH (Rakousko). IREAS centrum, s. r. o. naplňuje dílčí aktivity tohoto projektu za Českou republiku formou subdodávky.
Kontakt: doc. Ing. Martin Pělucha, Ph.D. (pelucha@ireas.cz)

1. 1. 2022

MONOGRAFIE O ROZVOJI VENKOVA V KONTEXTU DIGITALIZACE ZÍSKALA CENU REKTORA VŠE

Velmi uznávaný člen týmu Evaluace a regionální rozvoj doc. Ing. Martin Pělucha, Ph.D. získal dne 2. 2. 2021 na jednání Vědecké rady Vysoké školy ekonomické v Praze Cenu rektora VŠE za prestižní publikaci. Publikace má název „Rural Development in the Digital Age: Exploring Neo-Productivist EU Rural Policy“ a byla sestavena doc. Martinem Pěluchou a prof. Edwardem Kasabovem, přičemž dvě dílčí kapitoly zpracovala RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. a také prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Za rok 2020 byly v rámci tohoto ocenění hodnoceny i další monografie akademických pracovníků VŠE publikované v zahraničních nakladatelstvích (Routledge a Palgrave Macmillan), a v kontextu této konkurence renomovaných zahraničních nakladatelství se výše uvedená publikace umístila na 1. místě v této soutěži (výsledky hodnocení jsou ZDE).

Kniha „Rural Development in the Digital Age: Exploring Neo-Productivist EU Rural Policy“ byla publikována britským nakladatelstvím Routledge a je zaměřena na teoretické i praktické souvislosti politiky rozvoje venkova EU v rámci období 4.0. Publikace je určena nejen pro výzkumné pracovníky a tvůrce politik v oblasti politiky venkova, regionálních studií, ekonomické geografie a politiky EU, ale také pro pokročilé studenty zejména doktorských studijních programů. Objednat si ji můžete zde.

20. 12. 2021

MEZINÁRODNÍ PROJEKT NA TEMATIKU „ZTRACENÝCH MILENIÁLŮ“ BYL ZAHÁJEN

Ve dnech 1. a 2. prosince 2021 proběhl kick-off meeting nového mezinárodního projektu financovaného z Norských fondů s názvem: „Lost Millennials – Transnational research network for the evaluation of initiatives targeting 25+ NEETs“. Podle původního plánu měl meeting proběhnout v sídle koordinátora projektu institutu HÉTFA v Budapešti, ale s ohledem na aktuální situaci s Covid-19 v evropských zemích nakonec setkání proběhlo intenzivní on-line formou (včetně využití interaktivních on-line nástrojů pro řízení diskuse a brainstormingu).

Projekt je zaměřen na tzv. „ztracené miléniály“, v jehož rámci budou analýzy a výzkum zaměřeny na pravidelně opomíjenou skupinu generace miléniálů. V odborné literatuře i ve strategických dokumentech na národních úrovních se označují pod zkratkou NEET („Not in Education, Employment or Training“). Jedná se o mladé lidi ve věku 25-29 let, kteří nestudují, nepracují ani se na zaměstnání nepřipravují a živí je především rodiče.

V rámci setkání se diskutovaly nejen organizační záležitosti projektu, ale zejména nastavení a plán aktivit v jednotlivých tématických blocích (workpackages). Za IREAS se aktivně účastnili Petr Fanta, Martina Kubíková, Martin Pělucha a Vojtěch Dvořák, kteří budou koordinovat a řešit „WP 5 Mapování iniciativ a postupů hodnocení“.

30. 11. 2021

CENA REKTORA VŠE ZA PRESTIŽNÍ PUBLIKACI 2021 V KATEGORII ČLÁNEK

Výzkumný tým pod vedením doc. Ing. Martina Pěluchy, Ph.D. uspěl v letošním udílení Ceny rektora VŠE za prestižní publikaci 2021 v kategorii článek a získal 3. místo. Výsledky letošního ročníku udílení cen jsou dostupné zde:

Odborný článek s názvem „Expanding the ontological horizons of rural resilience in the applied agricultural research policy: The case of the Czech Republic“ byl publikován v prestižním zahraničním odborném periodiku Journal of Rural Studies, který vykázal v roce 2020 nadprůměrně vysokou úroveň impact faktoru (tj. IF=4,849) ve srovnání s jinými odbornými periodiky v oboru. Tento odborný článek je dedikován na výzkumný projekt GAČR (č. 20-17810S), který je realizován na Katedře regionálních studií, Národohospodářské fakulty VŠE Praha (období řešení 2020 – 2022) – název projektu – „Odolnost venkova v kontextu trendů digitální propasti mezi městy a venkovem“.

Autoři představují kritickou analýzu a diskusi nedostatečně reflektované tématiky odolnosti (resilience) venkovských oblastí v rámci politiky aplikovaného zemědělského výzkumu. Základem příspěvku je zhodnocení a kritická reflexe relevance politiky aplikovaného zemědělského výzkumu pro potřeby zemědělské praxe na národní úrovni a také z pohledu obecných trendů v potřebách zemědělského výzkumu vymezených na úrovni EU. Zvláštní pozornost je věnována příkladu České republiky a mezinárodní komparaci situace v zemích střední Evropy. Výsledky ukazují určitou uzavřenost národního systému zemědělského výzkumu z hlediska podpory tradičních témat souvisejících s vytvářením inovací a posilováním environmentální dimenze konvenčního zemědělství. Naopak kontextové trendy vymezené na úrovni EU jsou v hodnocených národních přístupech aplikovaného zemědělského výzkumu velmi slabé (zejména role digitalizace, zemědělství 4.0 a širší aspekty rozvoje venkovských oblastí). Největší výzvou pro budoucí aplikovaný zemědělský výzkum bude rozvíjet roli zemědělství v kontextu širších aspektů odolnosti (resilience) venkova.